bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 524
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 215
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 132

Georges Hébert - vizionář tělesné výchovy 2

V roce 1914 začala první světová válka a Georges Hebért se osobně zapojil do bojů. Během bojů u města Diksmuide byl vážně zraněn (málem přišel o ruku) a po dlouhé rekonvalescenci byl pověřen fyzickým výcvikem francouzských vojáků, které připravoval na frontu.

Válka skončila a jelikož byla škola v Remeši v úplných troskách, soustředil se nyní na úpravu metody tak, aby byla snadno použitelná i pro děti a ženy. Krátce po válce již začal zakládat několik gymnastických škol po celé Francii. Těsně po válce však nebyla vhodná doba, na rozvoj všestranné tělesné výchovy.
Veřejnost se po všech těch válečných útrapách chtěla hlavně bavit a právě tehdy začíná zaznamenávat velký rozmach sport, který se postupně odkláněl od svého původního účelu. Objevovalo se čím dál více veřejných představení a závodů, na které se začal nabalovat i marketing a obchod. Zdravé pěstení těla tak postupně začalo ustupovat exhibici, divadelnosti, honbě za rekordy a samozřejmě i nepovoleným praktikám (kupování/prodávání zápasů, používání nepovolených prostředků k vítězství....) Důležité bylo dosahování nových rekordů a nikoliv zdravotní stránka sportovce.

To vedlo Hebérta k tomu, že inicioval a následně i vedl kampaň proti organizovanému sportu, z něhož velmi rychle mizel důraz na všestranný rozvoj člověka. Vydal tehdy knihu „Le Sport contre l'Éducation physique“ (Sport proti tělesné výchově), kde vysvětlil, proč takový sport není vhodný ani pro děti, a koneckonců ani pro většinu dospělých (více o tomto tématu se dočtete v dalších dílech tohoto cyklu). To samozřejmě vyvolalo velkou vlnu nevole a Hebért na nějaký čas upadl v nemilost u mnoha sportovních novinářů i veřejnosti.

Georges Hebert si z toho moc velkou hlavu nedělal a mezitím začal sepisovat a podrobně vysvětlovat principy své metody, z nichž asi nejznámější je pětidílný svazek „L'éducation physique virile et morale par la méthode naturelle“ (Budování odolnosti a morálky prostřednictvím přirozené metody). Jeho díla se následně začaly šířit po celé Francii, aby následně byly překládány do dalších jazyků, včetně češtiny (vyšel pouze první díl v překladu Augustina Očenáška). Při dokončování posledního pátého dílu, věnujícího se metodice nácviku různých plaveckých metod, včetně metod zachraňování tonoucího, dostal infarkt a druhého srpna roku 1957 zemřel.

V roce 1955 byl Georges Hebért vyznamenán francouzskou vládou státním vyznamenáním jako poděkování za jeho celoživotní přínos pro Francii.

 

Co nám tedy Georges Hebért vlastně zanechal za odkaz? Pojďme si to shrnout do několika stručných bodů, které v dalších dílech již podrobně rozeberu:

  • Definoval fyzické i morální principy tělesného pohybu
  • Vydefinoval celkem osm kategorií pohybu, které by měl všestranný kondiční systém obsahovat (chůze, běh, skoky, plavání, šplh, zvedání břemen, hody břemen a obrana)
  • Zdůrazňoval pravidelný a neustále se zvyšující trénink (motorická komplexita, intenzita, čas…)
  • Definoval jednodušší i náročnější varianty provedení jednotlivých cviků tak, aby se je mohl naučit i úplný začátečník
  • Vydefinoval přesná kritéria měření výkonu i způsoby (testy), jak jej měřit
  • Zdůrazňoval, že je nutné cvičit všestranně a nikoliv pouze jednu dovednost, případně jeden typ pohybu (skoky, sprinty,…)
  • Zdůrazňoval, že je nutné si uvědomit skutečný důvod být v co nejlepší kondici – být schopen pomoci ostatním v případě potřeby (altruismus). Odsuzoval různé sportovní soutěže, kde se životní cíl sportovce prakticky zúžil na (krátkodobé) dosažení rekordu v té či oné disciplíně. Předvídal, že dříve či později lidé dosáhnout svých limitů a následně budou soutěžit nečestně, jelikož budou frustrováni z minimálního pokroku.
  • Zdůrazňoval, že je nutné cvičit již od dětství a učinit tak tělesnou výchovu standardní součástí života každého člověka.
  • Zdůrazňoval neustálé posilování fyzické i psychické odolnosti každého člověka. Se stále lepšími výdobytky civilizace předvídal zhoršující se fyzickou a následně i psychickou kondici lidí, nárůst obezity, atd. Mimochodem, teď jsem se dočetl, že spotřeba antidepresiv u nás v Čechách vzrostla mezi roky 2010-2013 až pětinásobně….to jen k dokreslení situace…
  • Zasazoval se také o to, aby se (nejen) v armádě místo míčových sportovních her cvičilo více na překážkových dráhách, které by co nejlépe odrážely reálné prostředí, kde se vojáci, policisté, hasiči, atd. budou nacházet.
  • Právě jeho metoda sloužila jako základ pro budoucí vznik parkouru :-)
  • A velmi pochvalně se vyjadřoval i o našem Sokolském hnutí. Pochvaloval si všestrannost pohybu a ideje, které Sokol zastával.

Příště se již podíváme na jeho Přirozenou metodu, principy i jeho názory na sport.

Předchozí část

Použitá literatura:
https://parkourpedia.com/about/hebertism-methode-naturelle/georges-hebert-history
https://tvaraj.com/tag/georges-hebert/
http://ecole.nav.traditions.free.fr/officiers_hebert.htm
Hébertova "přirozená" methoda, díl 1; Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; druhé vydání; Matice Sokola pražského; tiskem Melantrich Praha II; 1920
Zákonník síly; Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; první vydání; Sokol pražský; tiskem Dra Ed. Grégra a syna; 1916
Sport proti tělesné výchově; Georges Hébert; přeložil Karel Hála; první vydání; Tělesná výchova mládeže, Brno XIL Tyršova 33; 1924

Jarda Kolcun