bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 524
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 215
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 132

Georges Hébert - vizionář tělesné výchovy 1

Již několik let se postupně odkláním od studia bojových umění/sebeobrany, protože vnitřně cítím, že je to jen malý kousek daleko větší a úžasnější mozaiky. Své tušení jsem si následně potvrdil studiem četných nejen historických materiálů.

Právě zde je jasné vidět, že výuka boje byla zpočátku nutnost, nicméně s rozvojem civilizace (a specializací jednotlivých profesí) se boj, respektive sebeobrana postupně přesouvala do skupiny činností, které bychom mohli s trochou nadsázky pojmenovat jako koníčky.

I systémy budování fyzické kondice se začaly postupně specializovat dle toho, co komu šlo a co se mu líbilo, případně co právě potřeboval pro svůj život. Někdo měl rád skoky a následně se tak specializoval ve skocích, jiný upřednostňoval vytrvalostní běhy, sprinty, anebo běh přes překážky a tomu poté uzpůsobil svou kondiční a technickou přípravu. A tak postupně začaly vznikat jednotlivé sportovní aktivity (velmi velmi zjednodušeně řečeno).

S tím by asi ani nebyl problém, pokud by lidé, kteří se věnovali těmto specializovaným aktivitám, nezačali chybně tvrdit, že stačí jen provádět tuto jejich aktivitu a člověk bude zdravý a jeho kondice kompletní. Navíc se začal klást stále větší důraz spíše na individuální výkony sportovce a vzájemné soutěžení, než na praktickou aplikaci na jeho zdraví (myšleno v dlouhodobém měřítku).

Ponořil jsem se tedy znovu do studia historických materiálů a postupně přes kalokagathii poznal další klíčová jména historie tělesné výchovy. Ze všech nejvíce mne však zaujal právě Georges Hébert (GH), který vnímal tělesnou výchovu skutečně komplexně, nikoliv jen její fyzickou stránku. GH si plně uvědomoval, že je zde velmi důležitá i duševní část fyzických cvičení, onen filozofický aspekt, proč bych měl vlastně cvičit.

Někomu možná stačí se chlubit, že minulý měsíc/za svůj život „navzpíral 200 tun železa“, ale chybí mi tu onen praktický užitek, tedy kdo další z tohoto výkonu mohl/může těžit. Kdyby například vykopal 20 kilometrů dlouhý příkop, ten by se dal použít například na zavlažování pozemku, ale navzpírat 200 tun v tělocvičně….nějak tam nevidím hlubší smysl. A popravdě řečeno mi to přijde jako činnost pro „jednozáviťáka“ a nikoliv moderního přemýšlivého člověka.

Než však budu hovořit o systému cvičení, který GH navrhnul a následně i velmi úspěšně otestoval na několika tisících lidech, dovolte mi nejdříve se věnovat životu tohoto velkého vizionáře. Jak sami zjistíte, jeho myšlenky o tom, jak by měla tělesná výchova vypadat a proč by vlastně člověk měl cvičit, jsou jedním slovem vizionářské a rozhodně bychom o nich měli více přemýšlet. Zvláště nyní, kdy je celý fitness průmysl soustředěn na estetiku a nikoliv funkčnost lidského těla.

Georges Hébert (GH) se narodil 27. 04. roku 1875 v Paříži. V osmnácti letech vstoupil na námořní akademii. Právě zde zjistil, jak jsou silní, mrštní a fyzicky odolní francouzští námořníci, kteří svou postavou připomínali skutečné řecké atlety.

Díky svému povolání měl GH následně možnost procestovat prakticky celý svět a měl tak příležitost vidět i tzv. primitivní kmeny. Nejvíce ho udivila jejich vynikající všestranná fyzická kondice, která se přirozeně budovala činnostmi, jež domorodci každý den konali – lezli po stromech, aby získali/ulovili potravu, skákali přes padlé stromy, aby se dostali z místa A do místa B, nosili dříví na oheň, či ulovenou kořist, plavali a rybařili, atd. Nikdo z nich neměl vyhražený čas na zlepšování kondice a přesto byla jejich kondice daleko lepší než u drtivé většiny tzv. "moderních civilizovaných Evropanů".

Klíčovým okamžikem v jeho životě byla erupce sopky Montagne Pelée na ostrově Martinik, která se probudila k životu 8. května roku 1902. Shodou náhod byl GH právě poblíž a mohl tak sledovat v přímém přenosu zničení města St.Pierre. Aktivně se poté s ostatními námořníky podílel na záchraně více jak 40,000 jeho obyvatel. Díky nim se nakonec podařilo zachránit na 700 lidí.

A právě tady si uvědomil, jak nedostatečně jsou lidé připraveni čelit krizovým situacím. Mnoho obyvatel neumělo plavat, případně byli schopni vydržet na vodě jen krátkou chvíli a následně utonuli…dříve, než je mohli zachránit.

Toto byl okamžik, kdy se začal o fyzickou kondici a celkové zvyšování odolnosti člověka zajímat daleko intenzivněji a postupně tak začal tvořit systém, který následně nazval L’Methode Naturelle (Přirozená metoda) s ústředním mottem “Être fort pour être utile” (“Buď silný, abys byl užitečný”). Mimochodem, jeho moderní a notně zkomercializovaná verze, zaměřená pouze na fyzickou stránku systému, se nyní jmenuje MovNat.

Zpět k Hébertovi - od roku 1903 byl přidělen k výcviku mladých kadetů, kde měl možnost postavit a doladit svůj systém. Následně jeho vedením prošlo na 1,200 mužů. V roce 1905 představil i metodu měření výkonu, která byla založená na pěti přesně definovaných testech a tabulkových výsledcích. Nicméně jak sám říkal, mnohem spolehlivější je měření tepové frekvence, která daleko věrněji odráží intenzitu zatížení a zároveň i zlepšení toho kterého cvičence.

Právě díky skvělým výsledkům byl nakonec v roce 1913 pověřen, aby měl na starosti fyzickou kondici celého francouzského námořnictva. Zde se zprvu potýkal s velmi rozdílnou fyzickou připraveností nováčků. Vypracoval tedy metodu, která zlepšuje fyzickou kondici „ve vlnách“, tedy jak se jednotlivec může zlepšit i když cvičí ve skupině (mimochodem, to přesně odpovídá i hlavnímu principu systému TacFit, kdy je možné ve skupině cvičit stejný způsob zatížení i prakticky totožné cviky, ale v různé motorické a silové náročnosti).

Svůj systém následně odprezentoval i ve velkých městech Francie, kde měl u lidí velký ohlas. Roku 1913 v Paříži vysvětlil principy systému i odborné veřejnosti na Mezinárodním kongresu tělesné výchovy (International Congress of Physical Education), kde na skupině 350 námořníků ukázal výsledky své práce. Veřejnost, učitelé i novináři byli zcela ohromeni výkony, které tito námořníci podali a jejichž výkony byly srovnatelné s vrcholovými sportovci té doby. Právě to mu pomohlo založit Institut tělesné výchovy, kde svou metodu vyučoval až do začátku první světové války. Současně s vedením Institutu přijal také funkci ředitele Střední atletické školy v Remeši, kde nechal postavit moderní překážkovou dráhu a zcela tak změnil způsob vnímání a výuky tělesné výchovy na školách.

Dokončení

 

Použitá literatura:
https://parkourpedia.com/about/hebertism-methode-naturelle/georges-hebert-history
https://tvaraj.com/tag/georges-hebert/
http://ecole.nav.traditions.free.fr/officiers_hebert.htm
Hébertova "přirozená" methoda, díl 1; Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; druhé vydání; Matice Sokola pražského; tiskem Melantrich Praha II; 1920
Zákonník síly; Georges Hébert; přeložil Augustín Očenášek; první vydání; Sokol pražský; tiskem Dra Ed. Grégra a syna; 1916
Sport proti tělesné výchově; Georges Hébert; přeložil Karel Hála; první vydání; Tělesná výchova mládeže, Brno XIL Tyršova 33; 1924

Jarda Kolcun