bojovky

jujutsufasttacfitkaleidoskop

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

červen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 802
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 265
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 225

Příchod jujutsu do Velké Británie 1

V tomto cyklu si popíšeme období příchodu japonského bojového umění jujutsu do Velké Británie až do doby těsně po druhé světové válce. Právě podivuhodné cesty, kterými se jujutsu postupně dostávalo na Západ, mě velmi fascinují už mnoho let. I proto jsem se rozhodl napsat tento cyklus a přiblížit vám postupně celou historii stylu, kterým se nechávaly inspirovat mnohé moderní styly boje i bojových sportů a který stál i u zrodu takových fenoménů jako například UFC, MMA a v současnosti i nejpopulárnější sportovní formy jujutsu zvané brazilské jiu jitsu. Historii jujutsu v Čechách jsme si popsali podrobně již zde. Podle dostupných informací, které jsem v článku i zveřejnil, se k nám před druhou světovou válkou (a pravděpodobně ani po ní, až do roku 1989) více jujutsu škol nedostalo.

Jednalo se totiž nejpravděpodobněji o jednu konkrétní jujutsu školu - Kodokan judo, které předtím bylo známé pod více názvy (Kano jujutsu, Kodokan jujutsu, apod.), než sjednotilo svůj název na Kodokan judo, a později jen na Judo. Historie jujutsu ve Velké Británii je však úplně jiný příběh….

Začněme nejdříve trochu obecněji - je zajímavé, že jujutsu má v Británii mnohem delší historii, než například (okinawské) karate v Japonsku. Jujutsu také přišlo do Británie mnohem dříve než aikido, již zmíněné karate (Shotokan ryu, Goju ryu či Wado ryu) a samozřejmě i judo, o kterém bude ještě řeč později. Když se totiž jujutsu dostalo do Británie, judo slavilo teprve své desáté výročí existence, ale na Západě moc známé nebylo (alespoň ne pod svým současným názvem, což byl příklad právě českého „jujutsu“).

Jujutsu bylo poprvé představeno britským zájemcům v době, kdy v Británii právě řádil Jack Rozparovač a geniální detektiv Sherlock Holmes si získával své první čtenáře. Mimochodem i on dle svého tvůrce A.C.Doyla studoval jujutsu, ale ve svých knihách tento způsob boje nazýval Bartitsu (Baritsu).

Mezi nejznámější osobnosti, kteří jujutsu do Anglie buď přivezli, anebo rozšířili, patří Barton Wright (tvůrce Bartitsu), Harry Hunter, Garry Skyner a pak samozřejmě Japonci Sadakazu „Raku“ Uyenishi, Yukio Tani či Gunji Koizumi. Ale nebojte, více si o nich povíme za chvíli.

První kniha, která patrně o jujutsu v Anglii vyšla, byla The Text Book of Ju Jutsu  as Practised in Japan v roce 1905 a jejím autorem byl právě zmiňovaný Sadakazu Uyenishi. Kniha je mimochodem občas stále dostupná na eBay. Podle některých historiků právě tato kniha položila základy toho, jak vypadá dnešní jujutsu ve Velké Británii.

Když do Anglie poprvé dorazil Tani a Uyenishi, upravili svůj individuální styl jujutsu tak, aby dokázali konkurovat britským zápasníkům a boxerům. To samozřejmě znamenalo, že se postupně začal lišit od původních japonských jujutsu koryu škol. Je to špatně? Podle toho, kdo se ptá…pokud jste chtěli studovat původní japonské koryu jujutsu, pak vám v té době pravděpodobně nezbylo nic jiného, než se sbalit a odcestovat do Japonska, které v tu dobu zažívalo mohutnou vlnu modernizace a pozápadnění a měli jste šanci se stát studentem některé z koryu škol bojových umění. Ačkoliv i tam již probíhal přechod z Bujutsu na Budo a původní bojové a nebezpečné techniky se postupně vytlačovaly na úkor rozvoje ducha a intelektu bojovníka.  

Pokud jste se však chtěli naučit efektivní způsob boje, který v sobě skrýval i filozofii a propracovanou taktiku, pak Anglie byla v té době správným místem pro vás. Navíc se ukázalo, že takto „upravené“ jujutsu dokázalo velmi úspěšně čelit britskému způsobu boje. I proto bylo pak houfně přebíráno do výuky policejními i armádními jednotkami, jak si později řekneme.

Přesný rok příchodu jujutsu do Anglie není znám, ale dle knihy Ju-jutsu or Judo Percy Longhursta z roku 1925 to bylo někdy v letech 1895-1900, jak ve své knize napsal:“Před méně než třiceti lety našlo jujutsu (nesprávně také jako Ju-jitsu) svou cestu do Anglie.

V té době také neexistovalo ještě žádné páskování, takže (britský) student nosil široký černý pás a po zvládnutí systému získal certifikát, který potvrzoval, že zvládnul tu či onu školu (jujutsu). V jujutsu se jednalo o Menkyo Oku Iri, zatímco například v kenjutsu se takový certifikát nazýval Menkyo Mokuroku. Jakmile jste zvládli obsah celé školy, získali jste tzv. Menkyo Kaiden, který vás i opravňoval učit. Jednalo se o nejvyšší stupeň, který jste mohli dosáhnout. Zajímavé je, že na rozdíl od Gendai (nových, moderních stylů boje), v Koryu (staré, původní školy) jste mohli získat Menkyo Kaiden relativně mladí v porovnání s například získáním 10. danu, který člověk většinou získal až ve velmi pozdním věku a jednalo se spíše o oficiální uznání za celoživotní přínos, než potvrzení zvládnutí dalších technik. Proto není možné tyto dvě věci vzájemně porovnávat.

Je důležité také zmínit, že žádný Japonec (Gunji Koizumi, Yukio Tani…), který v Anglii vyučoval v té době jujutsu, nebyl oficiálním představitelem žádné koryu jujutsu školy, ačkoliv ji sami studovali. I proto je velmi nepravděpodobné, že by v Anglii před druhou světovou válkou byl kdokoliv, kdo by byl držitelem jakéhokoliv stupně v (jakémkoliv) koryu stylu boje.

 

Jujutsu školy, které měly hlavní vliv na formování britského jujutsu

Mezi nejdůležitější a nejvíce rozšířenou školu zcela jistě patřila Daito ryu jujutsu, kterou v Japonsku založil Sokaku Takeda. Sokaku Takeda se narodil v roce 1859 v provincii Aizu (Fukushima) a jeho otec Takeda Sokichi patřil k (společensky) nízko postaveným samurajům, který se věnoval zemědělství a byl i šampionem v japonském zápase sumo. Sokakuv dědeček z matčiny strany se jmenoval Dengoro Kurokochi a byl expertem v Yarijutsu (umění kopí) a Kenjutsu (umění meče).  Mladý Sokaku kromě tohoto studia také studoval kopí u Hozoin Ryu Takada-ha a meč u Ono-ha Itto ryu a Kashima Shinden Jikishinkage ryu. Díky kombinaci těchto znalostí a dovedností nakonec vytvořil styl Daito ryu, které následně ovlivnilo jako Aikido, tak i Hakko ryu jujutsu a korejské Hapkido. Takeda někdy svůj styl nazýval Daito ryu Aikijujutsu, ale jeho syn Takeda Tokimune k tomu napsal: “Myslím, že aiki bylo původně učeno jako čistě sebeobranný systém ještě za doby šóguna Tokugawy. V rámci Daito ryu technik je speciální skupina aiki technik, které nazýváme hanza handachi. V té jsou techniky, které nazýváme oshikiuchi  - jednalo se o techniky, které se používaly výhradně v císařském paláci. Dříve totiž, když lidé vešli do obanbeya v edském císařském paláci, museli odevzdat všechny své meče. Toto museli učinit všichni kromě těch nejvíce postavených samurajů, kterým bylo dovoleno si ponechat krátký meč. Následně museli po kolenou přijít před šógunovou rodinu. Hanza handachi techniky byly používány v situacích, kdy musíte řešit konflikt a nemáte u sebe žádnou zbraň.

Pro studenty aikida uvedu ještě jeden citát Takedova syna Tokimuneho, kdy hovořil u tvůrci Ueshibovi:“ Pan Ueshiba studoval Daito ryu u mého otce v letech 1915 až 1919, tedy asi 5 let. Studoval velmi plně a nadšeně. Byl otcovým nejoblíbenějším studentem. Avšak já jsem byl ten, koho otec nejčastěji huboval a peskoval. A Morihei Ueshiba byl hned další. Jelikož jsem byl Takedův syn, moc jsem si z jeho peskování starosti nedělal, na rozdíl od Ueshiby, který si vše bral hodně k srdci, jelikož nebyl členem naší rodiny. Pan Ueshiba často také cestoval s otcem a mohl tak nejen studovat, ale později i vyučovat otcův styl. Otec jej považoval za svého osobního asistenta. Pan Ueshiba byl velmi oddaným studentem Daito ryu a byl i také hodně společenský, takže když otec učil, on mu asistoval. Morihei Ueshiba byl velmi příjemným společníkem již ve svém mladém věku.“

 

Eishin ryu patřila také mezi koryu školy, které zásadně ovlivnily britské jujutsu, podobně jako kendo a iaido kluby. Nejedná se sice čistě o jujutsu školu, přesto i ona v sobě obsahovala techniky boje beze zbraní. Muso Jikiden Eishin ryu vznikla ze školy Hasegawa Eishin ryu, která zase vznikla z Shinmei Muso ryu. Styl byl pojmenován po Hasegawa Chikaranosuke Eishin a devátou generací školy byl Hayashi Rokudayu Morimasa, který vyučoval i techniky z kleku. Jde pravděpodobně o techniky, které vytvořil jeho učitel, šermíř školy Shinkage ryu Omori Rokurozaemon a jedná se o velmi podobné techniky, které nyní můžeme vidět například v iaido. Je v nich patrný i vliv Ogasawara ryu, která udávala pravidla společenské etikety v tehdejším Japonsku, tedy jak se má různě společensky postavený samuraj chovat před šógunem, ale i jinými výše postavenými samuraji. Určovala proto například způsob i pohyb v kleku, atd.

Takenouchi ryu se v Japonsku považuje za nejstarší jujutsu školu vůbec. To však neznamenalo, že škola již od svého počátku používala pro své techniky název jujutsu. V písemnostech školy můžeme nalézt takové názvy jako Hakuda, Hade, Kempo Taijutsu, či Koshi no mawari. Princip školy spočíval v navolnění protivníka úderem do citlivých míst (kyusho) tak, aby následně mohla být provedena hlavní technika - hod, strh, poraz, apod. Kromě jujutsu se v této škole vyučuje také kenjutsu (umění meče), iaido (cesta tasení meče), naginata (boj halapartnou), tessen (boj vějířem) a hojo (techniky svázání soupeře).

Yagyu shinkan ryu je velmi těžké popsat, protože její vznik maličko odporuje logice. Škola se rozděluje na dva hlavní směry: Yaguy Shingan ryu (nebo také Yagyu Shingan ryu Heiho) a Yagyu Shingan ryu Taijutsu. Jedná se na první pohled o dosti podobné školy, nicméně první je více akrobatická a gymnastická, která v sobě nese prvky čínského wushu a za svého zakladatele považuje Takenaga Hayato. Druhá škola má pohyb a techniky, které simulují pohyb v těžké zbroji a za svého tvůrce považují Araki Mataemona. Oba mistři studovali u jedno mistra Ushu Takewaki, který oběma dal svolení používat jméno Yagyu ve své škole po známém šermíři Yagyu Munenori. Avšak obě školy se také hlásí k mistrovi Koyama Samono, který se přestěhoval do Eda a zde vytvořil další směr školy (Taijutsu), aby se odlišil od původní školy (Heiho). Jak říkám, je to zamotané ;-) Co je pro nás však důležité zmínit – tato škola byla vytvořená pro boj na válečném poli, proto vyučuje následující oblasti – Yawara (jujutsu), Bojutsu (hůl), Naginatajutsu (umění boje halapartnou), Iaijutsu (umění rychlého tasení meče), Kenjutsu (umění boje mečem). Mezi neozbrojené techniky patří Suburi (Suhada jujutsu atemi), Torite no jutsu – Torikata no yawara (techniky znehybnění), Totte no jutsu (techniky úniků), Kogusoku Totte (zápas v brnění s krátkým mečem), Gyoi dori (obrana proti Iaijutsu). Mezi Kobudo zbraně, které tato škola vyučuje, také patří Hananejibo (jutte), Bashin (oboustranně naostřený nůž) a Jingama (kama, srp).

Tenjin Shinyo ryu je jedna z oficiálních kulturních japonských dědictví a jedná se o koryu. Vznikla patrně někdy v období panování Tokugawa a její vznik se pojí se dvěma školami – Yoshin ryu, kterou založil někdy kolem roku 1600 Akiyama Shirobei Yoshitoki a druhá je Shin no shinto ryu, kterou založil někdy kolem roku 1780 Yamamoto Tamizaemon Hidehya. Obě jmenované školy byly uchovány a dále rozvíjeny právě ve škole Tenjin Shinyo ryu. Podle historických údajů patřila právě tato škola někdy kolem roku 1860 k nejoblíbenějším školám v Japonsku s více jak 5.000 studenty! Iso Mataemon Ryukansai Minamoto no Masatari zemřel ve svých 76 letech v roce 1863. V rámci této školy se vyučuje 124 kata keiko, neboli forem cvičení. Ty jsou rozděleny do 5 hlavních oblastí a za každou zvládnutou dostal student licenci. První dvě jsou Shoden a Chuden (první a pokročilý stupeň zvaný Kiri Gami Menjo, což se dá přeložit jako omezená/zkrácená papírová licence) a další je Mokuroku, Menkyo (licence povolující učit) a Menkyo kaiden (certifikát potvrzující kompletní zvládnutí školy), která již byla ve formě Makimono (svitku).

 

Tímto výčtem máme dokončené jujutsu koryu školy, které ovlivnily britské jujutsu a v dalším díle se již začneme dívat podrobně na příchod jujutsu na britské ostrovy. :-)

 

POKRAČOVÁNÍ

 

ZDROJ:

100 years of Judo in Great Britain – Reclaiming of its true spirit (Volume 1, Volume 2); Richard Bowen; IndePenPress; 2011; ISBN: 978-1-907499-31-9

Boy Scouts Handbook - First Edition, 1911; Dover Publications, Inc.; Mineola, New York; reprint 2017;  ISBN-13: 978-0-486-43991-4

Bushido - A complete history of British Jujutsu; Simon Keegan; New Haven Publishing Ltd.; 2019; ISBN: 978-1-912587-30-8

Edith Garrud: the Suffragette who knew jujutsu; Tony Wolf; 2009; ASIN: B009ALNAGG

The Bartitsu Compendium, Volume 1: History and the Canonical Syllabus; Tony Wolf; Lulu Press; 2011; ASIN: B00262QZHW

The Bartitsu Compendium, Volume 2: Antagonistics; Tony Wolf; Unknown Publisher; 2011; ASIN: B00262O5ZG

The Sherlock Holmes School of Self-Defence: The Manly Art of Bartitsu as used against Professor Moriarty; E.W.Barton-Wright; Ivy Press; 2017; ISBN-13: 978-1907332739

The Toughest Man Who Ever Lived; Nori Bunasawa, John Murray; Amazon.com Services LLC; 2011; ASIN: B004ZLYX3A

 

Jarda Kolcun