bojovky

jujutsufasttacfitkaleidoskop

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

září 2019
Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 737
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 251
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 214

Proč by už děti měly cvičit se „zbraněmi“

Vydržte, než si uděláte názor. Vězte, že to velmi pravděpodobně bude jinak, než si právě teď myslíte. Zbraňový program byl posledním dílkem v našem klubu jujutsu, který bylo potřeba kompletně nově definovat. Proč kompletně nově? Protože učíme děti. A to znamená, že děti mají zcela rozdílné potřeby, požadavky a očekávání na rozdíl od těch dospělých. I zcela jiné cíle a tím pádem jsme museli logicky použít i jiné metody výuky

Zbraň především jako nástroj

Musím se přiznat, že základní myšlenka použít a vyučovat zbraň především jako nástroj, nikoliv zbraň, není moje. Seznámil jsem se s ní během semináře Systěmy, kde se používá nůž, hůl, šavle, bič, apod. Zde nejde ani tak o to, aby se studenti tohoto ruského systému naučili používat tyto zbraně, ale používají je především jako nástroj k většímu zastresování, ale také i pro rozšíření pohybových vzorců, zlepšení koordinace oko-ruka, získání respektu ke zbrani, ale i poznat tu kterou zbraň a pochopit především její přínos v dobách míru. Je to zcela zásadní rozdíl od systému výuky, který se soustředí a priori na každý nástroj pouze jako na zbraň a vyučuje tak tu „temnou stránku“ nástroje, chcete-li. A přitom v historii to bylo naopak. Nejdříve vzniknul nástroj a teprve až v případě nouze/nebezpečí se následně použil jako zbraň (o tom je mimochodem nejen celé okinawské Kobudo, ale třeba i indonéské styly boje Penchak silat).

Ono to i má logiku z pohledu antropologického/filozofického – kdybychom viděli každý nástroj primárně jako zbraň, pak by počínání lidstva jako celku směřovalo hlavně k násilí a destrukci a nikoliv k budování a ochraně. Zkrátka bychom nebyli tam, kde jsme nyní….

A zatímco Systěma mi vnukla základní ideu vyučovat zbraně především jako nástroje, filipínským systémem Kali jsme se nechali inspirovat v oblasti výukových postupů s holí a nožem. Vždy však platilo, že vše musí zapadat do jujutsu principů, které studenti již umí z neozbrojené části výuky jujutsu (hody, strhy, porazy, páky, škrcení…), aby to nakonec nebyl kočkopes. A výsledkem tohoto studia je zařazení následujících zbraní do výuky jujutsu v našem klubu:

  • Hůl – krátká (typ kubotan/yawara) i střední (délka používaná v Kali)
  • Nůž
  • Krátká střelná zbraň

Univerzálnost používání

Pojďme si k tomu nyní říci více detailů. Zaprvé, celé je to postavené tak, aby děti pochopily hlavně univerzální principy užívání. To znamená, že jakmile se naučí používat kubotan, pak budou schopni používat i jakékoliv jiné předměty podobného tvaru (propiska, srolovaný časopis, teleskopický obušek ve složeném stavu, apod.). Podobně tak jakmile se naučí používat střední hůl, budou fakticky umět použít deštník, teleskopický obušek v rozloženém stavu, apod. A jakmile se naučí pracovat s nožem, budou moci použít například střep skla, apod. A krátká střelná zbraň, tedy pistole? Nu, zde jde skutečně o sebeobranný účel. Umět se vyrovnat s verbálně agresivním útočníkem, který vyhrožuje pistolí, ale také umět pomoci třetí osobě ohrožované takto ozbrojeným útočníkem už patří do oblasti výuky sebeobrany. Je však nutné současně zdůraznit, že tomuto se učí až velmi pokročilí studenti.

Rozvoj pohybových vzorců (motoriky)

Zbraň – nástroj v ruce naučí děti hned několik důležitých aspektů pohybu:

  • Naučí je rozlišovat vzdálenost nutnou ke kopu, úderu (prázdnou rukou), hodu a nyní i k co nejoptimálnější vzdálenosti pro zacházení s tím kterým nástrojem
  • Naučí je koordinovat oko a ruku a nesledovat nástroj v ruce, ale spíše celkovou situaci
  • Naučí je dělat rukama dva různé pohyby ve stejný okamžik (blok a útok) a tím si vytvoří zcela nové synaptické spojení v mozku.
  • Dále zlepší spolupráci mezi vrškem a spodkem těla, protože často se studenti předklání k soupeři i při výuce beze zbraní a zbytek těla pak „za sebou táhnou jak zranění medvědi“, místo, aby se posouvali celým tělem. Nebo se naopak zbytečně příliš zaklánějí tam, kde stačí lehce uhnout do strany. Tím pak stále mohou udržet kontrolu nad situací a využít ji ve správný okamžik ke svému prospěchu. A aplikovat další metody jujutsu k získání kontroly nad protivníkem.
  • Naučí se používat stále celé tělo, ačkoliv drží nástroj v jedné ruce. Velmi často se totiž student tak soustředí pouze na práci s takto vybavenou rukou, že zapomene na zbytek těla. Postupně tak pochopí, že ruka s nástrojem je pouze „prodlouženou rukou“, ale stále mají celé tělo, které mohou a mají využít. Zajímavé je, že když mají například kladivem přibít hřebík do dřeva, zcela přirozeně si jednou rukou drží hřebík a druhou pracují s kladivem. A zbytek těla používají k vygenerování a namíření přiměřené síly. Jakmile však dostanou do ruky jiný nástroj, který by mohl být použit třeba i jako kladivo, pak zapomínají na zbytek těla, protože nástroj je jim prezentován jako zbraň a zbraň znamená automaticky nebezpečí, zranění, bolest.
  • Studenti se naučí respektu ke zbrani stejně tak jako je zbaví zbytečné paniky, jakmile zjistí, že každá má své slabé stránky.
  • Zbraň, díky své pověsti, slouží jako ideální nástroj k zastresování hlavy a/nebo těla. Obava ze zranění a bolesti donutí studenta si více hlídat nejen celkový pohyb, ale i kde má své končetiny v jakémkoliv okamžiku.
  • Naučí je využívat silné stránky toho kterého nástroje a zároveň si být vědom i jeho slabých stránek. Pokud budu například deštníkem mlátit toho druhého jako „hluchý do vrat“, pak velmi pravděpodobně deštník zničím. A přitom stačí přemýšlet jinak (out of the box) než vším jen (tupě) mlátit a deštník použít například k tlaku na citlivé body, k páčení, apod. Navíc, pokud bych si pořídil velmi drahý speciální deštník, který podobné silné údery vydrží, pak se již nejedná o nástroj, ale skrytou zbraň. Stejný princip jako s například s knihou. Viděl jsem mnoho způsobů, jak se s knížkou ubránit, ale často na konci pak kniha „nepřežila“. Skutečně chcete svou oblíbenou knížku takto zničit, když to jde i jinak? Ano, jde to, i zde neplatí ono „raději kniha, než já“. Ono to jde i tak, že „i kniha i já“ a přesně tohle děti učíme.

Cílem tak je naučit děti vidět kolem sebe především nástroje a ne (potenciální) zbraně. To je obrovský rozdíl v nastavení mysli. Jedno je útočné, agresivní a to druhé užitné a teprve pak i případně zástupné.

Zpestření výuky

A ano, jako bonus se naučí ten který nástroj použít i k sebeobraně. Ale to je v případě výuky dětí skutečně jen bonus. Nepředpokládá se, že budou muset umět někoho likvidovat (jako vojáci), že ani nebudou muset někoho (tupě) mlátit, řezat či bodat, jako se to občas učí na různých dospěláckých kurzech sebeobrany. Stále tu platí základní pravidlo – použít jen tolik síly, abych již měl protivníka pod kontrolou. A jestli to bude formou páky, škrcení či hole nebo nožem, je již jedno.

Kontrola protivníka (jiné dítě) je mnohem lepší i pro jejich další psychický rozvoj, než riskovat vážné zranění, zmrzačení, či dokonce smrt. S tímhle by měl problém se pak vyrovnat i dospělý člověk, natož dítě. A navíc je to zatraceně atraktivní prvek ve výuce, jak jsme se přesvědčili :-) A o to i jde. Ukázat jim různé metody, které vedou ke stejnému konci – naučit se považovat všestranný fyzický pohyb za nedílnou součást svého života podobně jako ranní hygiena a mít radost z učení se nových poznatků.

Jarda Kolcun