bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 524
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 215
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 132

Quo Vadis sebeobrano? – část 8. - Proxemika

V předchozí část jsme začali podrobněji rozebírat jednotlivé domény, kterým bychom měli věnovat zvýšenou pozornost při vyhodnocování svého okolí. Nyní si pojďme více rozebrat další doménu - Proxemiku.

Proxemika

Proxemika je způsob, jakým lidé využívají prostor ke komunikaci. Pokud jsou něčím či někým přitahováni, či je něco zajímá, pak se přirozeně vzdálenost od zdroje zájmu zkracuje. A naopak, pokud je něco či někdo odpuzuje, svou vzdálenost od zdroje prodlužují. Je nutné také brát v úvahu ještě vztah mezi oběma osobami a status.

Například fakt, že dva přátelé, kteří od sebe stojí nepřirozeně daleko, může znamenat nějakou odchylku, stejně tak jako nepřiměřeně krátká vzdálenost mezi osobou, která se snaží kontaktovat jinou osobu, se zcela rozdílným společenským statusem (například fanoušek (možný vrah) tisknoucí se ke svému idolu). Využívání vzdálenosti v profilování je založeno na několika základních principech:

  • Lidé se k sobě přirozeně přibližují, pokud se cítí bezpečně a pohodlně. Stejně tak se lidé oddalují, pokud mají pocit ohrožení či nepohodlí.
  • Čím blíže k sobě lidé stojí/sedí/leží, tím bezpečněji a pohodlněji se cítí.
  • Lidé, kteří se navzájem znají, stojí přirozeně relativně blízko u sebe. Například v davu budou tito lidé u sebe stát blíže než v porovnání s ostatními.

Díky těmto jednoduchým pravidlům budete schopni rozeznat, jestli se lidé navzájem znají, jak moc se znají a jestli se liší od ostatních lidí, kteří je obklopují. To také může pomoci porozumět jejich záměrům. Antropolog Edward T.Hall vydefinoval tři základní vzdálenosti:

  1. Intimní vzdálenost – jde o vzdálenost, kdy jsou si lidé fyzicky nejbližší. Může se jednat o milence, rodiče a děti, partneři, případně blízký přátelé. Jedná se o vzdálenost do maximálně natažené ruky.
  2. Osobní vzdálenost – jde o vzdálenost, kterou máme nastavenou s osobami, které známe, jako jsou přátelé, kolegové, apod. Jedná se o vzdálenost větší než natažená ruka až ruka a půl. Lidé, kteří jsou v této vzdálenosti, spolu pravidelně udržují oční kontakt, jejich trup je natočen směrem k ostatním, případně jsou vidět další projevy náklonnosti.
  3. Sociální a veřejná vzdálenost – toto je vzdálenost, která je vyhrazena cizincům. Je opět nutné znát specifika daného prostředí a země, protože tato vzdálenost se může dosti měnit, nelze tedy přesně říci, co je a co již není normální sociální/veřejná vzdálenost. Obecně řečeno je však větší nežpředchozích dvou případech.

Pokud považujeme v proxemice vzdálenost za faktor číslo jedna, pak pohyb v rámci vzdálenosti je faktorem číslo dvě. Pokud byste si pustili zrychleně záznam komunikace mezi dvěma lidmi, zjistili byste přirozený pohyb vpřed a vzad. Drtivá většina lidí nevydrží stát na místě delší dobu, protože si potřebují protáhnout nohy, případně podvědomě upraví svou vzdálenost v reakci na změnu ze strany druhé osoby. Změna vzdálenosti může být i výsledkem probíraného tématu. Pokud nesouhlasíme, naše řeč těla a vzdálenost od druhé osoby se také mění. Útočník se také bude nenápadně snažit zkrátit vzdálenost, aby získal více možností útoku. Jiní lidé naopak zkracují vzdálenost, protože například hůře slyší či vidí. Proto je nutné sledovat tyto změny v celkovém kontextu situace a nikoliv samostatně.

Budete-li sledovat chodce ve městě, zjistíte, že se snaží udržet si určitý odstup od jiných (veřejná vzdálenost) a zároveň mají stejnou rychlost chůze či jiného pohybu jako většina ostatních. Pokud se tato rychlost náhle změní a chodec zrychlí či zpomalí, je to opět odchylka od „baseline“ a stojí za to na něj zaměřit svou pozornost.

Dále rozeznáváme dvě hlavní kategorie pohybu:

  1. Proxemický tah – když je osoba „přitáhnuta“jiné osobě, skupině, objektu či události. Například jdete městem a najednou uvidíte na náměstí kejklíře či mexické hudebníky. Zvědavost vám nedá a jdete se podívat. Jste „přitaženi“ k události. Nicméně existuje i stinná stránka (negativní proxemický tah), kdy právě výše uvedené, přirozeně se seskupující, skupiny lidí přitahují například kapsáře či sebevražedné atentátníky.
  2. Proxemický tlak – jde o opačnou situaci, kdy nějaká událost, člověk nebo skupina lidí naopak „odtlačuje“ ostatní od sebe. Například fotbaloví fanoušci či skupinka skinheadů pochodující městem, apod. Lidé se tak automaticky vzdalují od nebezpečí.

Obě tyto kategorie jsou odchylkou od „baseline“. Představte si situaci, že procházíte městem a najednou, v místech, kde si obvykle hrají děti, nikdo není. Vědí místní domorodci něco, co vy dosud ne? Opět to stojí za zvýšenou pozornost. Nebo v místech, kde obvykle stojí ochranka v bance, nyní nikdo nestojí. Proč? Jen si odskočil, anebo mu něco/někdo brání v tom, aby zde stál? Jak vidíte je to vše o pozorování odchylek od rovnovážného stavu, equilibria, „baseline“.

Pojďme si to tedy opět shrnout:

  • Proxemika je pochopení toho, jak lidé využívají prostor ke komunikaci mezi lidmi, případně mezi člověkem a objektem, či událostí.
  • Intimní zóna je pouze pro nejbližší lidi, se kterými se cítíme v bezpečí. Je to vzdálenost do maximálně vzdálenosti natažené ruky
  • Osobní zóna je pro přátelé a je to vzdálenost přibližně ve vzdálenosti natažené ruky až ruky a půl.
  • Sociální a veřejná zóna je pro cizince a liší se dle země, kultury a situace.
  • Proxemický tah je pohyb směrem k objektu zájmu.
  • Proxemický tlak je pohyb od objektu zájmu.

 

Další díly:

Quo Vadis sebeobrano? – část 1. – Úvod
Quo Vadis sebeobrano? – část 2. – Proaktivní vs reaktivní
Quo Vadis sebeobrano? – část 3. – Intuice v sebeobraně?
Quo Vadis sebeobrano? – část 4. – Profilování
Quo Vadis sebeobrano? – část 5. – Lidé jsou líní lháři
Quo Vadis sebeobrano? – část 6. – Kineziologie v sebeobraně
Quo Vadis sebeobrano? – část 7. – Biometrické signály
Quo Vadis sebeobrano? – část 8. – Proxemika
Quo Vadis sebeobrano? – část 9. – Geografie

Quo Vadis sebeobrano? – část 10. – Ikonografie a Atmosféra

Quo Vadis sebeobrano? – část 11. – Praxe

 
Zdroje: F.A.S.T. Defense metodika pro Senior Instruktory

Left of Bang: How the Marine Corps' Combat Hunter Program Can Save Your Life; Patrick van Horne; Black Irish Entertainment LLC (17 Jun 2014); ISBN-10: 1936891301

Jak odhalí policisté zločin dříve, než se stane?; časopis Svět na dlani, číslo 12/2014; str. 78-80

Counscious vs uncounscious Information Processing in the Mind-Brain; Gary Bruno Schmid, PhD, www.mind-body.info

The Gift of Fear: Survival signals that protects us from violence, Gavin de Becker, Bloomsbury Publishing PLC; New edition edition (3 July 2000); ISBN-10: 0747538352

The spreading of disorder; Kees Keizer, Siegwart Lindenberg, Linda Steg; Faculty of Behavioral and Social Sciences, University of Groningen, Netherlands.

The sports gen: Inside the science of extraordinary athletic performance – street smart; David Epstein; Current Trade; 2014; ISBN-10: 161723012X

Combat Hunter - Cognitive Performance Group

Jarda Kolcun
TacFit - Field Instructor
CST - Clubbell Instructor
A.S.R.T. Senior Instructor
Jujutsu instruktor