bojovky

Občasník Bojovky.info

Kalendář událostí

říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Fotogalerie

Videogalerie

Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013 Antibully a CATS seminář v Roztokách u Prahy - 27.04.2013
Duration: 77
Date: June 5, 2014
Views: 550
Roztocký Drsoň Junior (2015) Roztocký Drsoň Junior (2015)
Duration: 200
Date: September 15, 2015
Views: 227
Roztocký Drsoň Junior (2016) Roztocký Drsoň Junior (2016)
Duration: 385
Date: October 10, 2016
Views: 162

Vývojová kineziologie a jóga

Tuto neděli jsem měl možnost se zúčastnit zajímavého semináře Václava KrejčíkaPowerYoga Akademie na téma jóga a vývojová kineziologie.

Úvodem musím uvést jednu důležitou informaci – nejsem instruktor ani praktikující jogín. Posléze pochopíte, proč jsem to uvedl hned v úvodu ;-) Berte proto prosím níže popsané informace s rezervou, pokud jsem nezachytil pravou podstatu jógy. Na tento seminář jsem se přihlásil hlavně proto, abych zjistil, jak se dívá prakticky nejstarší systém kultivace těla i ducha na relativně mladý obor vývojové kineziologie. A jestli jsou zde podobnosti se systémy, které již znám.

Místo konání jsem našel prakticky bez problémů, takže jsem měl možnost si obhlédnout místo i lidi. Já nevím jak vám, ale mě všichni tihle jogíni připadají takoví intelektuální hipísáci. Minimálně pánská část semináře. Dámská část je naopak taková vážná, ale většinou i dobře vypadající, takže žádné námitky ;-)

Poté co jsme vešli do místnosti, kde bude probíhat výuka, si všichni automaticky posedali do lotosových sedů a pravděpodobně se jim v hlavě již začalo ozývat ono známé „OOOOOMMMMM“. Já si sednul do seizy, protože z lotosového sedu by mě už asi nevymotali a přemýšlel jsem, jestli jsem tu správně…

Seminář začal tím, že jsme sami měli několikrát zacvičit Pozdravů slunci. Na okamžik jsem zpanikařil, protože takový začátek jsem skutečně nečekal a navíc tuhle sekvenci cviků jsem naposledy cvičil asi tak před rokem a to ještě pod vedením kolegyně, která s námi cvičila jógu po cvičení TacFitu (díky Leni ;-). Pak mi sice ještě poměrně nedávno ukazovala Pozdrav slunci má mladší dcera, jenž se jej naučila ve školce, ale asi si dokážete představit, jak taková sestava vypadala ;-) Nicméně protože ostatní již začali cvičit, nasadil jsem podobně vážnou osvícenou tvář a předvedl improvizačně něco, čemu se se skutečně velkou dávkou fantazie asi i dá říkat Pozdrav slunci. Ale ruku do ohně za to nedám ;-)

Vašek nás uvítal jakožto pokročilé instruktory jógy (!) a zeptal se každého z nás, co bychom dnes, v rámci cyklu seminářů Jógová praktika, chtěli více rozebrat. Když přišla řada na mě, přiznal jsem se, že tu jsem asi omylem, protože jógu necvičím a že mě zajímá hlavně ta vývojová kineziologie (VK) z pohledu jógy. Asi se tím hodně vysvětlilo, protože pak už žádná překvapení á la Pozdrav slunci nebyla ;-)

Co je to vývojová kineziologie (VK)?

Kineziologie je doslova věda o pohybu, která zkoumá psycho-somato-motorické vztahy. Mezi naše přední odborníky se řadí například profesor Janda nebo docent Vele. Mimochodem, už jsem se o nich zmiňoval v reportáži ze semináře Prevence poruch pohybového systému a opět mne to utvrdilo v tom, že nemusíme pro informace jezdit do zahraničí, případně absolvovat drahé (certifikační) semináře pořádané zahraničními instruktory. Zde doma totiž máme prvotřídní odborníky, od kterých mimochodem čerpají právě i tito zahraniční lektoři. Ceny takových seminářů jsou nesrovnatelně nižší a hlavně výklad je plně v češtině, což ocení zvláště ti, kteří se do této problematiky teprve dostávají.

Zpět ke kineziologii – spojení slov „vývojová“ a „kineziologie“ znamená, že se tento obor primárně zaměřuje na vývoj dítěte od okamžiku narození až do nějakého třetího roku, když už by mělo zvládat většinu pohybových vzorců. Zajímavé je, že základní program pohybu mají všechny děti stejné, ať už vyrůstají v Praze, na Aljašce či někde na ostrově v Tichomoří. Jsou tedy geneticky před programovány. Jen pro představu níže uvádím hlavní stádia vývoje dítěte:

0.-3.měsíc

  • Svalová souhra nutná ke stabilizaci osového orgánu s cílem posílit hluboko uložené svaly tak, aby udržely statickou polohu trupu
  • Rozvíjí se extenze místo flexe (dítě do té doby bylo v embryonální poloze)
  • V této době by dítě nemělo v kočárku sedět

3.-6.měsíc

  • Rozvoj hlavních svalových pletenců kloubů horních a dolních končetin
  • Otáčení ze zad na břicho
  • Reflexní otáčení a plazení
  • Rozvoj práce rotátorů kyčle, což je základ veškerých rotací

6.-9.měsíc

  • Pozice na čtyřech, lezení, sed

9.-12.měsíc

  • Klek, stoj a začátek chůze

12.-18.měsíc

  • Běh, chůze pozpátku a do schodů

1,5.-3.rok

  • Stoj na jedné noze a vytváření nožní klenby

Velmi mne také zaujal fakt, jak se naše páteř mění v průběhu života. Než se narodíme, máme naši páteř zahnutou do oblouku. V dospělosti je víceméně rovná (s obvyklým zahnutím) a ve stáří se opět začíná ohýbat do oblouku.

Pokud se pozorněji podíváte na výše uvedený průběh zvládnutých dovedností, zjistíte, že je velmi podobný s tím, co vyučují i současné systémy zdravého/přirozeného pohybu. A pokud se o tuto problematiku zajímáte více, doporučuji materiály Prof. PaedDr. Pavla Koláře, Ph.D, Prof. MUDr. Vladimíra Jandy DrSc., Doc. MUDr. Františka Véleho, CSc a mnoha dalších.

Ásany jsou nástroj, nikoliv cíl

Vašek hodně hovořil i o tom, že v současné době se ásany v józe považují za finální cíl. Čím náročnější ásanu student zvládne, tím je pokročilejší, tedy aspoň si to o sobě myslí. A uniká mu pravý smysl cvičení - pomocí ásany sladit vědomý záměr a dech do jednoho harmonického celku. Ásana je v prvé řadě nástroj, nikoliv cíl. Podobně jako v TF vyšší hmotnost kuželky (clubbells), či náročnější varianta shybu není cílem, ale pouze nástrojem, jak tělo a mysl posunout dále. V okamžiku, kdy nás začne zajímat jakou váhou vlastně máváme/jakou pozici již zvládneme/…, se ze systému stává sportovní záležitost. V józe se podobné „úlety“ začínají objevovat čím dál více. Lidé mají pocit, že teprve když zvládnou nejtěžší variantu dané ásany, jsou pokročilými studenty a hned hledají další a náročnější varianty. Ale jak jsem pochopil z tohoto výkladu, o tom jóga vůbec není. A musím říci, že se mi tento přístup líbí.

Jóga není o přirozeném pohybu

Ačkoliv jóga nerozvíjí přirozený pohyb, nemusí to automaticky znamenat, že jde o pohyb nezdravý. Zvláště pokud instruktor „neujíždí“ na extrémních ásanách…. Z pohledu kineziologie jsou v józe ásany, které rozvíjejí spíše hyperflexibilitu, než zdravý pohyb. Jsou zde však i ásany, které jsou v souladu s VK a pomohou člověku lépe pochopit principy. Vybrané jógové ásany totiž dokáží správně stimulovat lidské tělo tak, aby pokud jsou cvičené pravidelně, nahradily špatný pohybový vzorec tím správným, který již je založen na základních principech VK. Platí tedy, že optimální a zdravý pohyb je takový, který je proveden bez velké námahy a s minimální energií. Všude tam, kde se musíme dřít, a zadržovat při tom například i dech, je něco špatně. Studenti jógy, kteří se snaží mermomocí zvládnout náročnější ásany a nejsou na ně připraveni po svalové stránce, pak nadměrně zatěžují své šlachy. Výsledkem jsou pak poškozené klouby. A o tom jóga asi není, že?

Primární je pozornost a dech

Primárním cílem provádění ásany je zklidnit mysl prostřednictvím pozornosti na dech. Toto je často opomíjená záležitost nejen v józe. Asi jste to již také zažili – cvičíte automaticky a vaše mysl je úplně někde jinde. Z pohledu jógy v takových chvílích zcela jistě necvičíte jógu. Z pohledu TacFitu zcela jistě necvičíte TF, pokud během protokolu přemýšlíte o tom, co bylo v práci, případně, co ještě musíte ten den zvládnout. Všechna fyzická cvičení, ať už v józe či v TF, tu jsou proto, aby nám pomohla se soustředit na „tady a teď“. Pouze pokud věnujeme vědomou pozornost každému pohybu, dokážeme odchytit případné chyby a celý pohyb zdokonalit/zefektivnit. A pokud jej dokážeme sladit i s dechem, pak energie, vynaložená na provedení cviku, bude minimální. A o to jde i v TF. Techniky s vlastní vahou či s nějakou pomůckou jsou pouze nástrojem k za stresování těla i hlavy a celé cvičení končí až tím, že dokážete udržet tepovku tak nízko, že jste schopni správně zapsat a vypočítat dosažené výsledky. To je však možné pouze tehdy, pokud neustále vnitřně pozorujete své tělo při výkonu techniky, kontrolujete svůj dech a tím i intenzitu stresu. Pokud to uděláte správně, pak vám nedělá problém zvládnout i tu psychickou část protokolu. V opačném případě jste nesplnili. V souvislosti s tímto se mi pokaždé vybaví scéna z filmu G.I. Jane (pokud jste neviděli, doporučuji). Po náročném fyzickém cvičení jsou budoucí mariňáci nahnáni do místnosti a jsou požádáni, aby napsali esej o...už si nepamatuji přesně o čem to bylo, to není důležité. Ti, kdož usnuli vysílením, případně nebyli schopni napsat aspoň trochu smysluplnou práci, skončili. Princip TF je úplně totožný, zde protokol také nekončí docvičením toho kterého protokolu.

Pomalu je plynule a plynule je rychle

Jsou školy a styly jógy, kde se z jedné ásany do druhé přechází s větší či menší rychlostí. Pokud však student nezvládá provést ásanu ve své statické podobě, pak velmi pravděpodobně ji nedokáže správně provést ani v pohybu (otázka motoriky). Výsledkem pak je zpocený, utahaný a často i svalově namožený student, který má pocit, že si dal pořádně do těla, ale přitom mu uniká pravý smysl jógy. Stejně tak si mohl zacvičit aerobic či Zumbu. Pokud dokáže zacvičit ásanu pomalu, časem se dostane do stavu, kdy ji dokáže zacvičit i plynule a bez trhavých přechodů mezi jednotlivými ásanami. A jakmile je dokáže zacvičit plynule, zrychlení je jíž přirozeným krokem.

Často vidím cvičit TF protokol s cílem co nejrychleji, protože tu je časový limit, ale technika jde přitom do háje. Pokud zrychlíme pohyb, tělo se dostane do stresu, ve kterém se projeví původní pohybové vzorce, které jsou bohužel často nesprávné. Takže pak hrozí zranění, další zvýraznění svalové nerovnováhy, posílení nevhodného pohybového stereotypu, atd. Tedy nic z toho, čeho bychom chtěli cvičením v jakémkoliv systému dosáhnout.

Dýchání nejen v ásanách

Velmi jsem ocenil tu část přednášky, kterou Vašek věnoval dýchání v józe. Zde se totiž upřednostňuje pouze dýchání nosem, o čemž jsem psal například již v tomto článku, věnovaném prevenci hyperventilace. Jógový dech by měl být tichý, plynulý a bez znatelného úsilí. A proč dle jógy dýchat nosem?

  • Pročistíme tak vstupující vzduch
  • Očistíme sliznice při vystupujícím vzduchu
  • Ohřejeme vstupující vzduch na tělesnou teplotu
  • Zpomalujeme dech a pomáháme tak stabilizovat náš CNS (centrální nervový systém), který přímo ovlivňuje intenzitu stresu a související reakce těla

Krátce řečeno, podle Indů je nos určen k dýchání a ústa k příjmu potravy. Pokud začneme dýchat ústy (plán B), pak buď máme překážku v nose, případně jsme tělo zatížili příliš intenzivně. Jinými slovy, pokud musíme při cvičení najednou dýchat ústy, pak nejsme na tuto zátěž připraveni po kondiční stránce a měli bychom zvolnit tak, abychom opět přešli na dýchání nosem.

Pokud to tedy shrnu, tak to pro mne bylo velmi přínosné. Ukázalo se, že jóga má v sobě skryto mnoho věcí, na které moderní věda pracně přichází teprve nyní. Ukazuje se také, že i jóga trpí podobnými neduhy, jako kterýkoliv jiný systém, který zažívá boom.

Osobně jsem rád, že systémy, kterým se věnuji, si jsou v mnohém podobné. Pravděpodobně tak tyto principy jsou univerzální a zároveň i přínosné pro lidskou bytost. Já jsem spokojen :-)

Jarda Kolcun

TacFit - Field Instructor
CST - Clubbell Instructor
A.S.R.T. Senior Instructor
Jujutsu instruktor