Nejnovější články na portálu Bojovky.info

• Mýty a pověry v bojovkách 23 - Vnitřní aspekty

  Pamatuji si, jak jsem před mnoha lety otevřel Knihu pěti kruhů Miyamota Musashiho a….po chvíli ji opět zavřel s tím, že vůbec netuším, o čem ten zatracený chlap píše. Byla přeložená do češtiny, to ano, ale skutečný význam těch slov mi nedocházel. Pak jsem ji otevřel nedávno a….pochopil jsem, že musím ještě hodně studovat, aby mi došly alespoň základní myšlenky obsažené v této knize. A upřímně, myslím si, že to je případ i drtivé většiny ostatních, kteří hrdě říkají, že ji (pře)četli. Ano, slova přečetli, ale význam jim uniká, tím jsem si skoro jistý. Proč? Knihu napsal člověk, který prakticky celý svůj život strávil skutečným, tedy reálným bojem, nikoliv nácvikem technik v klimatizovaném dojo.
  

  Číst dál...  

• Právo a pořádek v samurajském Japonsku 5

  Mimo hlavní město Edo sestávalo Japonsko z mnoha malých oblastí tenryo spravovaných šógunem jmenovanými guvernéry - daikan. Zatímco tokugawský šógunát měl celé Japonsko pod pevnou kontrolou, nechával vcelku volnou kontrolu zemědělských oblastí na daimyoech či daikanech. To znamenalo, že si také mohli vytvořit vlastní policejní oddíl i jmenovat svého soudce. Výjimku tvořily pouze ty případy, kdy šógun nedůvěřoval daimyoovi, ale přitom se jej nemohl zbavit z nějakého důvodu, případně když od svých špionů zjistil, že hrozí povstání a proto tam požadoval mnohem přísnější kontrolu.

  Číst dál...  

• Právo a pořádek v samurajském Japonsku 4

  

  Goyokiki (místní domobrana)

  Ne vždy policie zvládala udržovat pořádek ve městě, a proto bylo běžné, že si místní obchodníci navzájem domluvili a najali si nejčastěji místní kriminálníky, kterým zaplatili za to, že je budou chránit před jinými kriminálníky. Někteří z těchto kriminálníků dokonce již pracovali jako policisté (dóshin, komono) či osobní strážci a toto brali jako další přivýdělek.

  Často se stávalo, že ačkoliv tito policisté byli oficiálně zaměstnanci městského magistrátu (machi bugyo), jejich loajalita ve skutečnosti patřila místním obchodníkům, kteří jim platili mnohem více za jejich služby. A oni na oplátku přehlíželi menší nečestnosti, kterých se někteří obchodníci mohli dopustit. V některých odlehlejších čtvrtích se jim také říkalo meakashi, avšak jejich činnost byla totožná.

  Číst dál...  

• Právo a pořádek v samurajském Japonsku 3

  Pro většinu choninů (obchodníci, měšťané) představoval vládu městský magistrát, který se skládal z policie, soudce i úřadu starosty. Ti měli za úkol zajistit dodržování pořádku, placení daní, hašení požárů i občanské a trestní právo. Machi bugyo dostávali roční rentu přibližně 3,000 koku rýže, což představovala velmi luxusní životní styl.

  I proto byly tyto pozice obsazovány pouze vysoce postavenými samuraji hatamoto a fakticky se svou vážeností daly srovnat s pozicí daimyo menší oblasti. Japonsko v období Edo mělo přibližně 16 machi bugyo sho (a samotné město Edo mělo dokonce dva starosty pro každou část města), kteří se přímo zodpovídali hyojosho.
  

  Číst dál...  

• Právo a pořádek v samurajském Japonsku 2

  Nu a jak si vedli různí zlodějíčci v těch časech? Asi není překvapením, že byli často oslavování prostým lidem, protože oficiálně bojovali proti státním omezením, ale i byrokracii a s tím logicky spojené obrovské korupci. Někdy se jim říkalo otokodate (mladíci), machi-yako (kámoš z ulice) a ačkoliv se skutečně jednalo o pouhé zlodějíčky, lidé si jich vážili, protože jim tihle „městští mstitelé“ často dávali část svého lupu, chránili cestující osamělé ženy, případně chránili nějakou čtvrť či vesnici před jinými kriminálníky, nečestnými obchodníky, včetně zkorumpovaných samurajů.
  

  Číst dál...  

• Právo a pořádek v samurajském Japonsku 1

  O roli samurajů v japonské historii jsme si již opakovaně povídali v rámci cyklu Mýty a pověry v bojovkách. Nyní se podíváme podrobněji na to, co se se samuraji stalo po bitvě u Sekigahary (r.1600), kdy nový šógun Ieasu Tokugawa začal konečně sjednocovat Japonsko….

   

  Číst dál...  

• Mýty a pověry v bojovkách 22 - Bushido V

  Další velkou ránu samurajské společenské třídě následně udělila vláda Meiji díky bouřlivému ekonomickému rozvoji. To samozřejmě nepotěšilo samuraje zvyklí úctě, obdivu a jisté společenské úrovni.
  

  Číst dál...